„Adam zdráv buď dlouhá léta“

František Antonín Míča, 1696 – 1744, (ve starší literatuře mylně uváděn jako František Václav) patří k předním osobnostem české pozdně barokní hudby.
Základy hudebního vzdělání získal u svého otce Mikuláše, varhaníka v Jaroměřicích nad Rokytnou. V pozici komorníka hudbymilovného hraběte Jana Adama Questenberka opakovaně navštívil Vídeň, kde studoval kompozici, a setkával se s hudebníky působícími na císařském dvoře. Příliš netíhl k tradičním kontrapunktickým praktikám reprezentovaným dvorním skladatelem Johannem Josefem Fuxem, patrný je však vliv zdejších italských skladatelů, zvláště Antonia Caldary či dvorního theorbisty Francesca Bartolomea Contiho, jeho uměleckým vzorem byl i proslulý Antonio Vivaldi. Míča si zde osvojil spíše dobově populárnější kompoziční postupy směřující k odlehčenějšímu tzv. galantnímu slohu, které pak realizoval jako kapelník a dvorní skladatel na Questenberkově dvoře, na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zde se stal po boku hraběte ústřední osobností zdejší proslulé zámecké barokní kultury. Roku 1730 zde rovněž zkomponoval nejstarší známou českou operu „O původu Jaroměřic“. Jednalo se o klasickou italskou „operu seria“. Obsahovala však česká intermezza, v nichž jsou komické dialogy služebníka Hajdaláka a jeho milé Bumbálky. Duet, v němž zpívají „Ó potvoro medvědí, já ti hlavu utrhnu… krk ti dolomím… víno ti mozkem točí“, zní ve stylu italského koloraturního zpěvu obzvláště kuriózně. Opera byla již ve své době provedena celá i v českém překladu pro jaroměřické obyvatelstvo a zámecké služebnictvo.

Většina Míčovy dochované tvorby se obrací přímo k osobě hraběte. Netýká se to však pouze různých oslavných a gratulačních kantát, ale například i velkopátečních Abgesungene Betrachtungen – Zpívaných rozjímání, kde je oslovován přímo „Adam hříšník“.

Kantáta „Čtyři živlové“ (Quatuor Elementa), byla součástí Míčovy nejrozsáhlejší dochované oslavné hry „Der glorreiche Nahmen Adami (Sieben Himmels Planeten und Vier Elemente)“ čili „Slavné jméno Adamovo (sedm nebeských planet a čtyři živlové)“. Dílo zaznělo v Jaroměřicích u příležitosti jmenin hraběte v německém i českém jazyce roku 1734. Autorem libreta byl jaroměřický kaplan Jakub Želivský, uváděný jako „magister art. lib. et philosophiae“. Novodobá edice díla, jež byla použita pro nastudování souborem Fragium16, obsahuje z díla úvodní Sinfonii s Menuetem, čtyři recitativy a da capo árie živlů. Dílo pak zakončuje závěrečný sbor planet, přející hraběti zdraví a dlouhá léta.

Jiří Bartoš Sturz