Od sprosté pastýřské chasy…“
Z české a moravské hudby adventní a vánoční v 17. a 18. století.
FRAGIUM16
soubor historické hudby
Hudba v českých zemích v období baroka patří k nejosobitějším kulturním fenoménům 17. a 18. století. V důsledku dobově – společenských podmínek došlo ke vzniku kvalitního hudebního podhoubí, z něhož vycházela řada mimořádně talentovaných osobností. Mnoho z nich hledalo uplatnění v cizině, čímž došlo ke vzniku ojedinělého fenoménu „české hudební emigrace“. Skladatelé, kteří zůstali v domácím prostředí, se mnohdy nejoriginálněji projevovali kompozicemi adventní a vánoční hudby, v níž liturgie dovolovala jistá uvolnění podněcující individuální tvorbu. Počínaje vesnickým lidovým prostředím a konče největšími chrámovými kůry velkých měst, nalézáme jedinečné doklady této hudební produkce, které nesporně patří k uměleckým pokladům nejenom našim, ale v celoevropském kontextu.
Soubor FRAGIUM16 pro adventní a vánoční čas připravil pozoruhodný výběr ze zmíněné hudební produkce, v němž dominuje Missa pastoralis „Čuj Miko, čuj“, kantora z moravských Dřevohostic Josefa Schreiera (1718 – po 1760), v níž autor unikátně propojuje chrámovou hudební praxi své doby s ryze moravskou melodikou z valašského prostředí.
Kontrastem k této pololidové tvorbě jsou latinské pastorální kompozice významných kantorů působících na pražských kůrech, Josefa Antonína Sehlinga (1710 – 1756) a Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689 – 1742), kteří ve svém prostředí náleželi k nejtalentovanějším a také k nejhranějším autorům.
Hudební program je doplněn ještě chrámovou „Sonátou Natalis“ proslulého kroměřížského kapelníka olomouckého biskupství, Pavla Josefa Vejvanovského (patrně 1639 – 1693) a stylizací historické české pastorální hudby, jejímž autorem je současný skladatel, člen souboru FRAGIUM16, hudební historik Jiří B. Sturz, alias „Ignác Jahoda Chrobolský“.
